Začínají prázdniny ...

Začíná nám prázdninový rytmus života. Klídek, pohoda, slunění na zahrádce, četba knih oblíbených autorů ...

Žádná práce, žádný shon, žádné nervování ... relaxace.

Plně doufám, že mám pravdu

Starostliví rodiče - Lesek šedý (2)

Nějak jsem propásl dobu sezení na vejcích a tak máme již vylíhnuto. Čtyři malá holátka (no teď už moc holá nejsou). A rodiče jsou na roztrhání. Při mém pokusu o vyfocení hnízda, zběsile poletují kolem a moc se jim to nelíbí. Vůbec se jim nedivím, tak jen pár fotek a pryč. Dokud jsou v hnízdě, tak o mladé strach nemám. Horší to bude, až se budou snažit se z hnízda dostat. To pak musím být v pozoru, a odhánět kočky od snadného úlovku. Jednou jsem se opravdu snažil jim vysvětli, že toto není ta správná potrava pro ně, ale asi to nepochopily. Tak je budu muset přecpávat. Možná, že když budou mít bříška narvaná k prasknutí, tak je přejdou chutě.
Možná ...
Ještě jsem asi dlužen popis ptáčka.
Velikosti štíhlejšího vrabce, působí spíše drobnějším dojmem.Světlounce béžové až bělavé bříško, slabě proužkované, svrchchní část hnědá (dobře řeknu šedo-hnědá, ale to se pak cítím jak barvoslepej).Samec je stejně zbarvený jako samička, jen o něco výraznější. Výrazným poznávacím znakem je chování.Lejsek rád sedí na nějakém vyvýšeném mítě, tyčka, kůl, trámek a nervozně pocukává křídly a ocáskem. Pak se najednou vznese do vzduchu, něco uloví do zobáčku a zpět na svoje stanoviště.
A šedý opravdu moc není ...

Ptačí mucholapka - Lejsek šedý

Před 3 roky jsem by štěstím bez sebe , když se mi na nedodělané špaletě v rohu okna zahnízdil páreček Lejska šedého Muscicapa striata.

A letos, po dlouhé době, je to podruhé. Rodiče, někdo z potomků. Těžko říci. Kolik se takovej lejsek může dožít let. Nejstarší chycenej jedinec byl 7 -mi letý. Výlučně tažný druh, zimující ve střední a jižní Africe. To je flák cesty, a trefí i ke mě na vesnici. Proto asi hnízdí tak pozdě. Je konec června, ostatní ptáci to mají už za sebou.

Hnízdo staví spíše samice a na vejcích sedí taky ona sama, asi 14 dní. Samec se o ní samozřejmě stará. Nosí jí hmyzí pochutiny. Taková hlupatá housenka, to je žůžo. No to je asi blbost, chytají a pojídají hlavně dvoukřídlý hmyz tzn. mouchy, komáry, ovády (česky hovada) a motýly.

Létající mucholapky, tak jim říkám já. Jejich obratnost je vyhlášená. To co si dovolí se svým mrňavým tělíčkem dělat ve vzduchu, to je opravdu paráda. A na konci vždy mají něco v zobáčku.

A ještě poznámka k českému názvosloví. Proč se strakapoud jmenuje strakapoud (či strakapúd), na to jsem nepřišel, ale lejsek je ještě záhadnější. Lejsá se k něčemu či k někomu. Hmm ...

A latinsky. TO JE PARÁDA. "Muscicapa" znamená doslovně mucholapka. A druhový název "striata" - Striata in Latin means "lined or striped". To asi znamená zlinkovaný či proužkatý. Prostě různě pruhovaný, a to on opravdu je. Na bříšku.

Letní mistrovsvtí ČR staršího žactva v plavání

Tento víkend 20,-21.6.2009 se uskutečnily v Chomutovském 50-ti metrovém bazénu republikové závody starších žáků. Naše dvojčata se na tento důležitý závěr plavecké sezóny náležitě těšila, a chtěla "vylovit" i nějakou tu medaili.A podařilo se.
Míša se stal 4 x mistem ČR (50 a 100m volný způsob, 100m znak a 200m polohový závod) a dvakrát byl "pouze" stříbrný (200m vloný způsob a 200m znak).A Verča také excelovala, a poprvé si doplavala pro zlato na 200m znak a doplnila to bronzem na 100m znak. No prostě paráda.Ale je to o nervy, člověk nespí, nejí (to jsem přehnal jíst se musí), snaží se povzbudit. A na konci je vygumovanej víc než přímí účastníci. Tak zase za půl roku ...

Třídní sraz

V pátek 19.6.2009 proběhl třídní sraz, setkání po X letech od maturity. Kulaté výročí. Spočítání dětí, milenců a milenek, úspěšně absolvovaných chorob a vypadlých zubů. A u těch dětí ještě odpověď na otázku "A s jednou ženou ?" - "Jo furt s jednou a tou samou". Třeba to není v kurzu. Pánové v letech si hledají mladé, krásné a naivní přítelkyně, a matky odrostlých dětí zase atraktivní a pozorné muže typu svalovec/podnikatel. Takže zase nejsem "in".No co se dá dělat.
Ale jinak to bylo fajn. Vyštrachal jsem černobílé fotky z posledního zvonění, ty měly úspěch, oblékl si převážně černé triko a jeansy, to abych vypadal jako štíhlý klučina a vyrazil za zábavou. Těch pár hodin uteklo velice rychle, pár lidí jsem opravdu rád, po několika letech, viděl, sraz se celkem poved.

Před tím, než se všichni rozprchli, jsem požádal vrchního, aby nám udělal společné foto, se slovy napráskejte toho víc, tomu foťáku to nevadí, já pak z toho něco vyberu. Hmm... , výběr z těch dvou fotek, co udělal byl opravdu složitej. A to se tam ještě udělala nějaké mlha či co, takže výsledek je takový jaký je.

Samá kulatá výročí ...

Včerejší den jsme oslavili v kruhu rodinném kulaté výročí naší svatby. Je opravdu hrozné, jak ten čas utíká, my stárnem, děti dospívají, svět se mění ...

Na ten samý den připadlo i 100-leté výročí narození herce Karla Högera. V rádiu na ČRo 3 teď dávají na pokračování vzpomínkovou četbu z knihy Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška.Pár dílů jsem odposlouchal, ale žádný velký kulturní zážitek jsem z toho neměl. Možná kdyby na to byl čas.

A jak si tohoto umělce pamatuji z dětských let já.

No hlavně z Povídání o pejskovi a kočičce of Josefa Čapka - tato kniha se mi vždy okamžitě spojuje s jeho hlasem. A většinu pohádek jsem znal nazpaměť. A ty malý černý kulatý placky, které se strkaly na kovový trn a pokládalo se na ně to umělohmotný ramínko s jehlou na konci, ty jsou taky ještě někde schovaný.A pak ještě jím čtené zlidovělé pohádky - Červená Karkulka, Perníková chaloupka, O Smolíčkovi, Šípková Ruženka.Na ty jsem dostal zákaz, abych děti nestaršil a neměly divoké sny.

A teď si ještě vzpomínám na Rumcajse, Dášenku a Broučky. Samé klasiky dětských let. Doprčic, to je ale dávno.

A ještě jedno výročí. Zítra v pátek máme třídní sraz se spolužáky z Gymplu. A od maturity to taky vychází na zakulacený počet let.Tak jsem na to zvědavej, setkání zoufalců středního věku :-(