čtvrtek 21. ledna 2010

Co s načatým večerem

Již několik týdnů u nás probíhá povánoční úklid. Vše se třídí do tří skupin.

Skupina A - věci nepotřebné.
Skupina B - věci momentálně nepotřebné, ale uschované na pozdější dobu, kdyby se mohli stát věcmi potřebnými.
Skupina C - věci potřebné.

Skupina A je samozřejmě nejmenší a vše z této skupiny končí v popelnici na dvorku. Skupina C je objemem prostřední a obsahuje věci pro téměř každodenní použití, či věci, které se sice denně nepoužívají, ale člověk se s nimi chce pochlubit okolnímu světu, a proto si je někde vystaví. Sem patří samozřejmě oděvy všeho druhu, nové hračky, knihy, elektronika, slipy, ponožky a bačkory.
Třetí skupinu B, tu největší, jsem si záměrně nechal nakonec. Sem patří vše ostatní. Vše, co se momentálně nepoužívá, ale je mi to líto vyhodit, vše, co mi sice není líto vyhodit, ale co kdyby se to někdy hodilo, vše, o čem vím, že je to úplně k ničemu, nejraději bych to vyhodil, ale rodinná rada má jiný názor. Z této skupiny se věci nikdy nedostanou do skupiny A, ale taky mají velmi malou šanci postoupit do skupiny C.

Ten úvod jsem trochu moc protáhnul, takže k věci. Prohrabávala se a třídila skupina B.
Našel se kožený pytlíček.
Co v něm asi tak může být ?
Na omak hranatá tvrdá věc.
Juknu dovnitř.
Ejhle červená kostička.
Šestistěnná na žluté tyčce.
Zajímavé nápisy jako Ber vše, Všichni dají atd.
K čemu asi slouží ?
Že by společenská hra na dlouhé zimní večery ?
Vrátil jsem kostičku do pytlíčku, pytlíček pověsil na krk a vyrazil do práce. A každý kdo mě dnes potkal se ptal, co to mám v tom koženém pytlíku co mi visí kolem krku. A já odpovídám, že tam mám něco důležitého, něco, co se bude hodit, až bude nejhůř. Takový pytlíček poslední záchrany. Až nebudu vědět, co s načatým večerem. Společenská hra.

Vzpomínka na dětství, kdy jsme pravidelně rozkládali kartonové hrací plány, stavěli figurky, radovali se z vítězství, lamentovali nad prohrami.
Vzpomínka na školu, kde jsme tajně mastili sedmu a skóre ryli do dřeva školní lavice.
Vzpomínka na studenské hospody zachvácené desetníkovým maryášovým karbanem.

A tak jsem se rozhodl oprášit zapomenuté věci skupiny B.
A bude to vycházet na pokračování, v každém článku jedna společenská hra. Možná zapomenutá ...

A třeba i já jednou přesvědčím rodinnou radu o tom, že se dá ta hranatá věc co na nás furt bliká i vypnout.

A že vím, co s načatým večerem ...