A JAK TO CÍTÍM JÁ, BRHLÍČEK

http://www.jajsem.com/jak-to-citim-ja-brhlicek-muj-maly-pribeh-o-poznani-propojeni

Kristepane, proč nás tolik trestáš. Taková hezká paní a tolik krásných, ale úplně nesmyslných keců.

Proč raději nezůstala to krásné letní poledne u toho krájení oběda (pozn. to je taková ta práce, kdy se vytáhne z lednice oběd, a nakrájí se na potřebný počet dílků, hmm).

Já tedy zkráceně popíšu, co paní popsala zdlouhavě a pak tomu dodám vlastní zkrácený názor.

No prostě ji při "krájení oběda" narazil brhlík do okna a ona ho praktikami z kurzu "reconnectivního léčení" přivedla k životu (to jsem schopen ještě překousnout).
Brhlíček pochopil, že byl obživen zázračnými metodami, a odměnil pani náležitým brhličím způsobem (ach jo).
Prostě si láskyplně navzájem zírali do očí, hladili se a mluvili spolu. A to celých 10 minut. A pak byl slovně propustěn (drsný).
A za 14 dní se situace opakovala (proč by si za kousek té lidské něhy tu svoji hlavičku nerozmlátil). Jen s tím rozdílem , že pak již sám vylezl na ruku a křehoučkými nožičkami chytil paní za prst (ježíšikriste, třeba jí chtěl pogratulovat, a nebo měl již poškozenej mozeček).

Takže - miluji přírodu a ptáčky obzvláště. Také mám občas pocit, že ten rehek, co sedí naproti na plotě mě pozoruje, poslouhá a za chvíli mi bude zobat z ruky.

Omyl !!!!

Ptáci mají svojí inteligenci, ale ta jim velí, co nejbystřeji pozorovat nepřítele a co nejrychleji mu zdrhnout.
Ano jsou domácí ptačí mazlíčci, kteří se chovají jinak, ale u nich byla náklonnost k lidskému tvorovi vypěstováná dlouhodobým učením a zvykáním.

Ale tohle je absulutní nesmysl. Ještě že článek nekončil happyendem - jako že měli svatbu, plno dětí a jestli neumřeli ...

Jen méně takových článků :-(

brhlíček

Syndrom elektronického oka

Nastala éra elektronické komunikace.

Píšeme blogy, prezentujeme své zážitky na sociálních sítí, nahráváme své video záznamy na videoportály.

A proč vlastně ?

To že se lidé rádi chlubí je samozřejmě v pořádku, ale proč nás láká prezentace před "naplněným sálem" ? Čím více lidí, tím lépe. Čím více pseudo-kamarádů, tím je to zajímavější.

Abych řekl pravdu, tak sám nevím.

Já se "snažím" striktně odlišovat prezentaci před veřejností od chlubení v rámci rodinného kruhu. Ano uvozovky jsou na místě. Snažím se, to neznamená, že to vychází.
A jestli se chci chlubit, musím mít čím.
A tak vědomě, či automaticky pořizujeme informace o všem co se kolem nás děje. Fotíme, natáčíme, a pak se to snažíme prezentovat.
A prožitek událostí kolem nás máme až zpětně, ze záznamu. A tak stále častěji odcházíme z místa dění s množstvím záznamů, avšak nemame ponětí, čeho jsme se účastnili.
A moderní technika nám to čím dál tím více umožňuje. Už nemusíme tahat, těžké videokamery a foťáky. Lehoučké digitální přístroje, a v poslední době chytré telefony nám to ulehčují.

Je to dobře ?

Odpověď asi nechám na každém z nás.
Pravda je ta, že poslední dobou přicházím z výletu, ze společenské kulturní či sportovní akce a vlastně vůbec nevím, co se tam dělo a jak to tam vypadalo.

Starám se o správné místo a úhel záběru, sleduji směr slunečního světla. Kontroluji kompozici, lidi sleduji jen jako postavičky na malé obrazovce. Ano trochu jsem to zbagatelizoval, ale částečně to tak je.

Přícházíme o ten skutečný, přímočarý prožitek. Ten, který si uchováváme pouze v naší paměti a máme z něj skvělý pocit. Používáme raději paměť elektronickou, a pocity chceme po ostatních, kterým se to snažíme prezentovat.

Nechci, aby lidé zahodili kamery a fotoaparáty. Chtěl bych, aby je dokázali odložit. A na otázku "A máš nějaké fotky ?" odpovědět "Nemám, ale bylo tam krásně, také se tam jeď podívat !".

A zážitky uchovávat hlavně ve své paměti. To je přeci to nejmodernější záznamové médium.

Příspěvek způsobil článek z idnes.
Zdroj:  http://mobil.idnes.cz/umberto-eco-kritizuje-chytre-telefony-dyp-/mob_tech.aspx?c=A120808_114803_mob_tech_LHR

Madagaskar 2

Díváme se na Novu, o tom jaké budou víkendové večery rozhoduje Nova.

Tak trochu depresivní.

Takže jaký byl víkend ? A odzadu.

Něděle - Hlas ČeskoSlovenska - zcela nová světově proslulá hudební show - totální neffkus, uáááá
Sobota - Flynn Carsen: Honba za Kopím osudu - odpočinek á la Indiana Jones - neoslní, nenaštve
Pátek - Madagaskar 2: Útěk do Afriky - pohádka pro děti, ale zato supéérrr !!!!

Pobaví, potěší a zahřeje na duši. A zase báječné hlášky ze života - tady je výběr toho nejlepšího :

(A začínáme samozřejmě Alexem při pohledu na jeho rodnou Africkou step)
Je to jako déjà vu
.... Jako bych tu už někdy byl....

(Tučňáci vyjednávají s opičáky.)
Na co vám bude mateřská? Všichni jste samci!

(Při pádu letadla.)
Melman: Miluji tě, Glorie, odjakživa!
(Glorie spí, Marty a Alex si vymění pohledy. Melman se snaží své vyznání napravit.)
Melman: No, jako když miluješ pláž nebo dobrou knížku nebo... pláž.

(Dívají se na plán letadla.)
kapitán: Dobře, Kowalski, ale poletí to?
Kowalski: Ano, když to přeložíme tady, tady a tady.
(Udělá z plánu vlaštovku.)

(V letadle.)
Marty: Promiňte, slečno, ale nemají ty pásy být připevněny k sedačce?
Rico: Ne, pane.

(Rico zastává funkci letušky.)
Rico: Při poklesu tlaku v kabině si nasaďte masku přes obličej, abyste schovali vyděšený výraz před ostatními.

(Melmen má být obětován svržením do jícnu sopky)
Glorie: Jelimáne, zastav to! Je to nesmysl!
král Jelimán: Takže ty říkáš, že hození žirafy do sopky, aby se vyrobila voda, je nesmysl?

(Na ovládacím panelu bliká červená kontrolka.)
Kowalski: Šéfe, podívejte.
kapitán: Analýzu?
Kowalski: Je to jako pomalá, blikající žárovka, která na něco upozorňuje, třeba na poruchu.
kapitán: Je tak fascinující, že z ní nemohu spustit oči.
Kowalski: Ó, ano, pane.
kapitán: Dobrá. Rico, manuál.
(Rico mu hodí manuál a kapitán jím rozbije kontrolku.)
kapitán: Hmm, Nema problema.
Kowalski: Pane, asi dochází palivo.
kapitán: Jak si na to přišel ?
Kowalski: Vysadil první motor, a druhý motor právě přestal hořet.

(Při pádu letadla.)
král Jelimán: Zvedni ruce, Morrisi. Když zvedneš ruce, je to větší prča!

(Opět při pádu letadla, kapitán konejší dřevěnou panenku)
Zavři oči, teď to bude hukot.

(A ještě jednou, při pádu letadla, kapitán informuje cestující)
Víme, že jste si nemohli vybrat jinou leteckou společnost, ale přesto děkujeme, že jste zvolili Air Tučňák.

(Po tom, co se zřítí s letadlem.)
kapitán: Kowalski, hlašte škody.
Kowalski: Jen dvě - pasažéři a letadlo, kapitáne.
kapitán: To je číslo, se kterým dokážu žít. Hezké přistání hoši. Kdo tu říkal, že tučňáci neumí lítat?

(Letadlo se řítí k zemi)
kapitán: Prosím o pozornost, hovoří k vám kapitán. Mám dobrou a špatnou zprávu. Dobrá zpráva je, že hned přistaneme. Ta špatná je, že volným pádem.