Byla nebyla, jedna moc útulná místnost, vlastně spíš to byl jen takový kumbál. Vešly se tam jen dva šicí stroje, dvě židle a regál s látkami.
Vládla tam ale moc příjemná atmosféra, často tam voněla káva, čaj a jiné dobroty. Nejútulněji tam bývalo v zimě. Bylo tam teplo, šicí stroje hrály svoje sóla, voněl svařák.
Vládla tam ale moc příjemná atmosféra, často tam voněla káva, čaj a jiné dobroty. Nejútulněji tam bývalo v zimě. Bylo tam teplo, šicí stroje hrály svoje sóla, voněl svařák.
Někdy v té době k sobě byly zabaleny pánská noční košile a čepička se střapečkem. Okamžitě v sobě našly zalíbení a tulily se k sobě ve svém igelitovém domečku.
Cestovaly dlouho, pořád je někam přenášeli a vozili, ale ony to nevnímaly, tiskly se k sobě tak těsně, jak jen to šlo, a těšily se ze své vzájemné blízkosti.
Jednoho dne se dostaly do velikého světa plného světel, hudby a lidí. Užívaly si to. Tohle ještě nikdy neviděly. Jednoho dne, dvě ruce uchopily jejich igelitový domeček a otevřely ho. Košilka i čepička se těšily, že se budou moci ukázat v celé své kráse. Ruce vytáhly košilku, roztřeply ji a co se nestalo. Čepička se špatně držela, vyklouzla a nezpozorovana sklouzla pod regál.
Košilka se líbila. Byla opatrně složena zpět do domečku, vložena do košíku a vydala se na dalekou cestu k pokladnám.
Čepička byla vyděšená, kde se to ocitla bez své košilky, bez domečku. Stočila se do ruličky a nevěděla co dělat.
Plakala.
Košík s mnoha věcmi i s košilkou zatím dojel na konec dlouhé řady dalších čekajících košíků. Ruce, které předtím vyndaly košilku, patřily ženě, která teď sledovala pečlivě dění okolo sebe. Všimla si, že naproti přes uličku, v jiné řadě stojících lidí, si mladá dívka prohlíží tu samou pánskou noční košili a něco předvádí své kamarádce.
Smějí se.
Co tam asi mají ?
Jedna z dívek se otočí, a žena vidí, že v ruce drží čepičku s třásní, a raduje se a těší, jakou udělá radost. V tu chvíli si žena uvědomí, že ona žádnou takovou čepičku u své košile neviděla.
S omluvou vymanévruje od pokladny a vrací se uličkou zpět.
Jde pomalu a pátrá, jestli jí někde neuvidí.
Nic.
Dojde až nakonec a vrací se zpět.
V tu chvíli jí něco našeptá, aby se sehnula. Něco je pod regálem. Musí na kolena, ale nevadí jí to.
Spatří ji. Rulička.
Ano, je to ztracená čepička.
Žena ji vyndá, opráší a zasune do sáčku ke košili.
Netuší, že právě zabránila tomu, aby se jedna nešťastná noční košilka nepozorovaně vytrácela z domu a hledala svojí čepičku s třásní.
Cestovaly dlouho, pořád je někam přenášeli a vozili, ale ony to nevnímaly, tiskly se k sobě tak těsně, jak jen to šlo, a těšily se ze své vzájemné blízkosti.
Jednoho dne se dostaly do velikého světa plného světel, hudby a lidí. Užívaly si to. Tohle ještě nikdy neviděly. Jednoho dne, dvě ruce uchopily jejich igelitový domeček a otevřely ho. Košilka i čepička se těšily, že se budou moci ukázat v celé své kráse. Ruce vytáhly košilku, roztřeply ji a co se nestalo. Čepička se špatně držela, vyklouzla a nezpozorovana sklouzla pod regál.
Košilka se líbila. Byla opatrně složena zpět do domečku, vložena do košíku a vydala se na dalekou cestu k pokladnám.
Čepička byla vyděšená, kde se to ocitla bez své košilky, bez domečku. Stočila se do ruličky a nevěděla co dělat.
Plakala.
Košík s mnoha věcmi i s košilkou zatím dojel na konec dlouhé řady dalších čekajících košíků. Ruce, které předtím vyndaly košilku, patřily ženě, která teď sledovala pečlivě dění okolo sebe. Všimla si, že naproti přes uličku, v jiné řadě stojících lidí, si mladá dívka prohlíží tu samou pánskou noční košili a něco předvádí své kamarádce.
Smějí se.
Co tam asi mají ?
Jedna z dívek se otočí, a žena vidí, že v ruce drží čepičku s třásní, a raduje se a těší, jakou udělá radost. V tu chvíli si žena uvědomí, že ona žádnou takovou čepičku u své košile neviděla.
S omluvou vymanévruje od pokladny a vrací se uličkou zpět.
Jde pomalu a pátrá, jestli jí někde neuvidí.
Nic.
Dojde až nakonec a vrací se zpět.
V tu chvíli jí něco našeptá, aby se sehnula. Něco je pod regálem. Musí na kolena, ale nevadí jí to.
Spatří ji. Rulička.
Ano, je to ztracená čepička.
Žena ji vyndá, opráší a zasune do sáčku ke košili.
Netuší, že právě zabránila tomu, aby se jedna nešťastná noční košilka nepozorovaně vytrácela z domu a hledala svojí čepičku s třásní.
Žádné komentáře:
Okomentovat